Nic mi neudela takovou radost, jako kdyz mi rodic zavola, ze si nemam nic planovat na vikend (jako bych mel nejakej zivot), zabalit zi zimni hadry a jede se na hory. Nadseni a touha za zlepsenim mne pohani kupredu, takze rozhodne nejsem jeden z tech hobiku, co v pluhu udela dva oblouky za cely sjezd a zase si jde poslusne stoupnout do fronty na lanovku. Pracuju na sobe, analyzuju, jedu na tepovku ne na pocit, takze si dokazu predstavit, jak jsem svoji poctivosti na pest.
Pozorny ctenar si ale jiste pamatuje, ze resim "cosi" s nohou. Vcera jsem lehce propadl panice a zacal hledat na internetech, jake jsou symptomy zlomeniny. Ale znate to, hledate, jak dlouho se leci ryma az si diagnostikujete brontofobii krizenou s cernym kaslem. Docela dlouhou dobu jsem se snazil vykoumat, jaky je obvykly postup objednavky na rentgen az mi doslo, ze se k tomu stavim hrozne nesystematicky (a taky mne to prestalo bavit). Podle dostupnych informaci se zlomenina projevuje jinak, jak se tedy vymotat z toho, ze se mi nechce litat po doktorech? Spojim tedy prijemne s uzitecnym. V ramci valecne pripravy jsem totiz zjistil, kde je v Harrachove poliklinika a az mne to jezdeni na svahu prestane bavit, dam si sprchu a skocim si nejaky ten rtg nechat udelat.
Jedoduche a genialni. Snad.
Odbocim k takovemu poznatku posledni doby. Nejak se mi nehybala vaha a nebyl jsem si vedomy toho, ze bych jedl prasarny. Vsude se tvrdi jak 80% vysledku dela strava a pak je nekde cviceni. Nemyslim si. Zaradil jsem k treningum takovou mensi denni shybo/drepo/klikovaci rutinu prokladanou kb swingy a neni to vubec co do objemu spatne. Ono totiz ano, odpocivat mezi jednotlivymi treningy, ale ne tak, ze budu po zbytek casu v prenatalni pozici svirat ovladac od playstationu. (I kdyz tim jsem asi prozradil, co jsem delal o vikendu)
0 komentářů:
Okomentovat